SP Audit

Novela zákona o auditorech reaguje na skutečnost, že došlo k přesunu úpravy obsahu zprávy auditora z účetní směrnice do směrnice o auditorech (2006/43/ES), kam tato úprava logicky patří. Obsah a rozsah zprávy auditora je definován v zákoně o auditorech. Změny upravují obsah zprávy auditora pouze v rozsahu, který upravuje směrnice. Další změna zákona o auditorech reaguje na změny v rozsahu povinného auditu, zejména z pohledu začlenění ověřování výroční zprávy do celkového konceptu povinného auditu, které přinesla směrnice.

Zastavme se nyní společně u některých novinek v oblasti zákona o účetnictví:

Do zákona o účetnictví se vrací systém jednoduchého účetnictví, který byl ze zákona o účetnictví vyřazen s účinností od 1. ledna 2004 s tím, že podle § 38a zákona o účetnictví bylo některým účetním jednotkám (občanská sdružení a jejich organizační jednotky, které mají právní osobnost, církve a náboženské společnosti nebo církevní instituce, které jsou církevní právnickou osobou a honební společenstva) umožněno vést jednoduché účetnictví i nadále.

Aby bylo docíleno vyšší právní jistoty nejen u dotčených účetních jednotek, ale též u správců daní, byla znovu zavedena možnost vedení jednoduchého účetnictví některými, přesně specifikovanými účetními jednotkami při splnění určitých kritérií.

Novela zákona o účetnictví reaguje jednak na změny vyplývající z evropské směrnice (dosud neexistující kategorizace účetních jednotek a konsolidačních celků, definice subjektů veřejného zájmu a dosud neexistující zpráva o platbách), tak i na změny vyplývající ze zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a na dokončení úprav v souvislosti s rekodifikací.

Novelou zákona o účetnictví je upřesněn a rozveden předmět účetnictví (§ 2 ZOÚ).

Předmětem účetnictví je jak

• podvojné účetnictví (slovy zákona „vedení účetnictví“), tak i
• jednoduché účetnictví.

Vedení účetnictví lze rozdělit na

• vedení účetnictví podle mezinárodních účetních standardů (IAS/IFRS) a
• „české“ účetnictví, které zákon ještě dále rozlišuje na
   
• vedení účetnictví v plném rozsahu a
• vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu.

Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka byla sestavena na jeho základě srozumitelně a podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky tak, aby na jejím základě mohla osoba, která tyto informace využívá (dále jen „uživatel“), činit ekonomická rozhodnutí.

Článek vyšel v říjnovém a listopadovém bulletinu SP Audit 07/2015 (pdf)

Přečtěte si i další články z tohoto vydání:

1. Jste připraveni na kontrolní hlášení k DPH?

• Osoby nepovinné a povinné podat kontrolní hlášení k DPH (§ 101c)
• Druhy kontrolního hlášení k DPH a lhůty pro jeho podání (§ 101e)
• Vykazování oprav do kontrolního hlášení k DPH a nesprávné uvedení daně za jiné zdaň. období (§ 104)
• Následky nesplnění povinností souvisejících s kontrolním hlášením k DPH
• Specifické případy podání kontrolního hlášení k DPH jako reakce na výzvu správce daně
• Způsob vyplnění údajů do kontrolního hlášení k DPH a upozornění k položce „Ev. číslo daňového dokladu“
• Obsahová část kontrolního hlášení:
  A. Plnění, u kterých je plátce povinen přiznat daň a uskutečněná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti
  B. Přijatá zdanitelná plnění s místem plnění v tuzemsku

2. Novela zákona o účetnictví

• Členění účetních jednotek
• Změny týkající se povinnosti sestavit konsolidovanou účetní závěrku
• Ověřování účetní závěrky auditorem – nově od roku 2016
• Novinky ve zveřejňování informací z účetnictví
• Nová omezující podmínka pro výplatu podílů na zisku

Seznam všech bulletinů ZDE