SP Audit

Dle §66 písm. c) zákona o veřejných rejstřících obsahuje Sbírka listin:

• výroční zprávy,
• řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky, nejsou-li součástí výroční zprávy, stanoví-li povinnost jejich uložení do sbírky listin zákon upravující účetnictví osob a vyžaduje-li jejich vyhotovení jiný zákon,
• návrh rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty a jejich konečnou podobu, nejsou-li součástí účetní závěrky, a
• zprávu auditora o ověření účetní závěrky.

Dle §67 zákona o veřejných rejstřících se do sbírky listin spolu s účetní závěrkou nebo výroční zprávou ukládá návrh rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty a jejich konečná podoba, nejsou-li součástí účetní závěrky.

V souvislosti s novou povinností zveřejňování účetních závěrek všech účetních jednotek, které se zapisují do veřejného rejstříku, je jistě vhodné připomenout i přechodná ustanovení novely zákona o účetnictví, tj. Čl. II zákona č. 221/2015 Sb. body 2. a 3, která zní následovně:

• 2. Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku a nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu za účetní období, které započalo v roce 2014, jejich uložením do sbírky listin nejpozději do 31. března 2016.
   
• 3. Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku a nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu za účetní období, které započalo v roce 2015, jejich uložením do sbírky listin nejpozději do 30. listopadu 2017.

Účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku v rozsahu, v jakém jimi byla sestavena (§ 18 odst. 4) a v případě účetních jednotek, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, v rozsahu a znění, ve kterém byla ověřena auditorem. Povinnosti účetních jednotek ke zveřejnění či uveřejnění jiných informací stanovené ve zvláštních právních předpisech nejsou dotčeny. Ustanovení o účetních záznamech podle tohoto zákona se mohou použít obdobně i v uvedených případech.

Účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, zveřejní účetní závěrku i výroční zprávu po jejich ověření auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem podle zvláštních právních předpisů do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky bez ohledu na to, zda byly tyto účetní záznamy uvedeným způsobem schváleny.

Účetní jednotky jsou povinny zveřejnit i zprávu auditora a informaci o tom, že zveřejňované účetní záznamy nebyly případně schváleny příslušným orgánem účetní jednotky nebo nebyl proveden audit zveřejňované účetní závěrky či výroční zprávy.

Účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nesmí zveřejnit informace, které předtím nebyly ověřeny auditorem, způsobem, který by mohl uživatele uvést v omyl, že auditorem ověřeny byly.

Zveřejnění účetní závěrky a výroční zprávy účetní jednotkou, která se zapisuje do veřejného rejstříku

Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin nejpozději v době stanovené ve výše uvedeném textu přitom účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy.

Účetní jednotky, které podle zvláštního právního předpisu předávají výroční zprávu České národní bance, předávají účetní závěrku a výroční zprávu do sbírky listin veřejného rejstříku prostřednictvím České národní banky. Povinnost zveřejnění uvedených účetních záznamů podle tohoto zákona účetní jednotka splnila okamžikem jejich předání rejstříkovému soudu; v případech podle věty druhé předáním České národní bance.

Zveřejnění konsolidované účetní závěrky a výroční zprávy

Výše uvedený text platí též pro konsolidované účetní závěrky a výroční zprávy obdobně.

Povinnosti zveřejňování pro mikro a malé účetní jednotky

Malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a

Prezentace vybraných údajů z účetní závěrky

Jestliže účetní jednotka prezentuje vybrané údaje ze své účetní závěrky, uvede, že se jedná pouze o vybrané údaje z účetní závěrky a informaci o tom, kde je účetní závěrka uložena. K těmto vybraným údajům se nepřikládá zpráva auditora o ověření účetní závěrky. Místo této zprávy uvede účetní jednotka druh výroku auditora k účetní závěrce a odkaz na jakékoli záležitosti, na něž auditor zvláštním způsobem upozornil.

Další články ohledně novely zákona o účetnictví

• Členění účetních jednotek
• Změny týkající se povinnosti sestavit konsolidovanou účetní závěrku
• Ověřování účetní závěrky auditorem – nově od roku 2016
• Novinky ve zveřejňování informací z účetnictví
• Nová omezující podmínka pro výplatu podílů na zisku

Článek vyšel v říjnovém a listopadovém bulletinu SP Audit 07/2015 (pdf)

Přečtěte si i další články z tohoto vydání:

1. Jste připraveni na kontrolní hlášení k DPH?

• Osoby nepovinné a povinné podat kontrolní hlášení (§ 101c)
• Druhy kontrolního hlášení a lhůty pro jeho podání (§ 101e)
• Vykazování oprav do kontrolního hlášení a nesprávné uvedení daně za jiné zdaň. období (§ 104)
• Následky nesplnění povinností souvisejících s kontrolním hlášením
• Specifické případy podání kontrolního hlášení jako reakce na výzvu správce daně
• Způsob vyplnění údajů do kontrolního hlášení a upozornění k položce „Ev. číslo daňového dokladu“
• Obsahová část kontrolního hlášení:
  A. Plnění, u kterých je plátce povinen přiznat daň a uskutečněná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti
  B. Přijatá zdanitelná plnění s místem plnění v tuzemsku

2. Novela zákona o účetnictví

Seznam všech bulletinů ZDE