SP Audit

Nejvyšší správní soud NSS ve svém rozhodnutí č.j. 1 Afs 61/2015-46 analyzoval situaci, kdy se plátce DPH stane – ať už vědomě, nebo nevědomě – součástí řetězce zasaženého daňovým podvodem. 

Plátce daně uplatnil nárok na nadměrný odpočet DPH z přijatého plnění. Správce daně pojal pochybnosti o této transakci, protože se svým objemem výrazně odlišovala od hodnot, které plátce běžně přiznával. Osoba dodavatele nebyla kontaktní a dodání zboží podle příslušné faktury nepřiznala. Uskutečnění zdanitelného plnění se v rámci daňového řízení podařilo plátci daně prokázat, přesto jeho jednání naplnilo podmínky daňového podvodu ve smyslu judikatury NSS a SDEU. V posuzované věci šlo o řetězec zasažený daňovým podvodem, v němž nebyla odvedena DPH. Krajský soud v rámci podané žaloby rozhodnutí správce daně zrušil, protože v dané věci nebyly podle jeho názoru prokázány skutečnosti, které by odůvodňovaly postup podle judikatury NSS a SDEU k daňovým podvodům – podle jeho názoru skutečnost, že dodavatel neodvedl DPH, nepostačuje k závěru o daňovém podvodu.

NSS se neztotožnil s rozsudkem krajského soudu a vytkl soudu nepřesnou práci s judikaturou dopadající na danou věc a její aplikaci při přezkumu rozhodnutí stěžovatele. Krajský soud by se měl v dalším zabývat tím, zda ve svém rozhodnutí zdůvodnil: a) ze všech objektivních okolností vyplývá, že hlavním účelem dotčených plnění je získání daňového zvýhodnění (viz rozsudky SDEU ve věcech Halifax, Part Service, či rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 16.10.2008, čj. 7 Afs 54/2006-155); b) zda plátce daně věděl nebo měl vědět, že plnění uplatňované k odůvodnění nároku na odpočet bylo součástí podvodu spáchaného dodavatelem na vstupu (viz rozsudky SDEU ve věcech Optigen, Mahagében a Kittel, či rozsudek NSS ze dne 17.9.2015 čj. 1 Afs 219/2014-52).

NSS zrušil rozsudek krajského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.