Pro Vaše správná rozhodnutí nabízíme
AuditDaňové poradenstvíDue diligenceÚčetní standardyÚčetnictvíIFRSPodnikové kombinaceLikvidace společnostíPřečtěte si
BulletinPraktické odkazyDaňový kalendář 2024PublikaceZáklad daně z nabytí nemovitých věcí bez DPH
|
V červnu tohoto roku bylo publikováno rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) č. 4 Afs 88/2017, týkající se základu daně z nabytí nemovitých věcí. Předmětem sporu byla žaloba obce Střelské Hoštice na způsob stanovení základu daně z převodu nemovitých věcí v situaci, kdy je poplatníkem daně převodce a základ daně byl stanoven na základě ceny sjednané. Základ daně byl správcem daně stanoven (tak, jak to bylo dosud v obdobných případech běžné) včetně daně z přidané hodnoty. Zákonné opatření senátu o dani z nabytí nemovitých věcí č. 340/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stanoví v §13, že sjednanou cenou se pro účely daně z nabytí nemovitých věcí rozumí úplata za nabytí vlastnického práva k nemovité věci. Podle rozhodnutí NSS (dle našeho názoru naprosto logického) se jedná o majetkovou daň, a přestože DPH je součástí úplaty dle výše uvedeného ustanovení, není majetkem, protože ji prodávající odvede státu. Proto nelze daň z nabytí vypočítávat ze sumy včetně DPH. "V takovém případě by převodce danil nejen svůj zisk z převodu nemovitosti, ale i částku, kterou inkasoval pro stát a která se fakticky nestala částí jeho majetku," konstatoval v rozsudku Nejvyšší správní soud. V prvotních reakcích na toto rozhodnutí finanční správa deklarovala, že rozsudek se týká pouze tohoto jediného konkrétního případu a není tedy důvod k plošnému vracení daně z nabytí nemovitých věcí. To by znamenalo, že všichni ostatní daňoví poplatníci, kteří se ocitli ve stejné situaci, by museli postupovat cestou podání samostatné žaloby a soudního sporu. |
Tweety od uživatele @SP_Audit |
Až po určitém prodlení finanční správa dospěla v září tohoto roku k závěru, že bude v případech, kdy je poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí převodce a cena sjednaná byla uhrazena včetně DPH, ve své správní praxi respektovat rozsudky Nejvyššího správního soudu. Při stanovení ceny sjednané pro účely stanovení základu daně tak bude nově vycházet z předpokladu, že její součástí není DPH.
„Nově tak budeme při stanovení ceny sjednané pro účely stanovení základu daně akceptovat cenu sjednanou bez DPH pro případy, kdy v období od 1. 1. 2014 do 31. 10. 2016 byl poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí převodce,“ vysvětlil Jiří Fojtík, ředitel Sekce metodiky a výkonu daní.
V již ukončených vyměřovacích řízeních mohou poplatníci podat dodatečné daňové přiznání, a to nejpozději tři roky ode dne, v němž uplynula lhůta pro podání daňového přiznání (pokud nebyla prodloužena).
Upozorňuje současně, že výše uvedené rozhodnutí se týká situace, kdy je poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí převodce. Citované rozhodnutí NSS bohužel postrádá závěry, které by bylo možno vztáhnout i na situaci, kdy je poplatníkem daně nabyvatel. Nelze tedy zatím jednoznačně odhadnout, jak by se finanční správa postavila k situacím, kdy by dodatečné přiznání podával daňový poplatník – nabyvatel. Podle tiskové zprávy finanční správa dopad výše uvedených rozsudků na tyto případy nyní analyzuje.
Bulletin SP Audit 04/2017 (pdf) (září 2017)
1. Základ daně z nabytí nemovitých věcí bez DPH
2. Daňové kontroly odpočtů na výzkum a vývoj
3. Kontroly „korunových“ dluhopisů
4. Country by Country Reporting (CbCR)
