Pro Vaše správná rozhodnutí nabízíme
AuditDaňové poradenstvíDue diligenceÚčetní standardyÚčetnictvíIFRSPodnikové kombinaceLikvidace společnostíPřečtěte si
BulletinPraktické odkazyDaňový kalendář 2024PublikaceVývoz zboží – daňový doklad a DUZP
|
V letošním roce byl v rámci Koordinačního výboru projednán a uzavřen příspěvek, zabývající se problematikou daňových dokladů a stanovení data uskutečnění zdanitelného plnění v případě vývozu zboží. Nejasnosti v té oblasti vyplynuly z novela zákona o dani z přidané hodnoty č. 243/2016 Sb., účinné od 29. července 2016, která v § 33a odstranila specifickou podobu daňového dokladu při vývozu zboží (JSD). Daňovým dokladem při vývozu zboží se tak stal běžný daňový doklad vystavený podle ustanovení § 28 odst. 1 písm. a) zákona o dani z přidané hodnoty (ZDPH). Spolu s tím však vyvstala otázka, jak určit den uskutečnění zdanitelného plnění, neboť ZDPH v § 66 odst. 3 stanoví za den uskutečnění zdanitelného plnění při vývozu den výstupu zboží z území Evropské unie potvrzený celním úřadem. Současně ale platí, že dle § 29 odst. 1 písm. h) Z DPH je povinnou náležitostí daňového dokladu i den uskutečnění plnění nebo den přijetí úplaty, pokud před uskutečněním plnění vznikla povinnost ke dni přijetí úplaty přiznat daň nebo přiznat uskutečnění plnění, pokud se liší ode dne vystavení daňového dokladu.
Při určitém zjednodušení lze říci, že v praxi nastávají dvě základní situace, při kterých dochází k dodání zboží při vývozu. V případě, že přepravu zboží zajišťuje prodávající, dochází zpravidla k dodání zboží v okamžiku, kdy prodávající či jeho přepravce předá zboží kupujícímu po ukončení přepravy, tj. poté, co zboží vystoupilo z území EU. V dané situaci tedy den uskutečnění plnění dle ZDPH předchází dni uskutečnění plnění dle Směrnice 2006/112/ES o společném systému DPH (dále jen „Směrnice“). Pokud přepravu zboží zajišťuje kupující, dochází zpravidla k dodání zboží v okamžiku, kdy si kupující nebo jeho přepravce převezme zboží od prodávajícího ve skladu. Teprve poté zboží vystupuje z území EU. To znamená, že v tomto případě den uskutečnění plnění dle Směrnice předchází dni uskutečnění plnění dle § 66 ZDPH. V praxi nastávají i situace, kdy okamžik dodání zboží kupujícímu není dodavateli v okamžiku vystavení faktury znám. Například pokud jsou při vývozu zboží sjednány INCOTERMS dodací podmínky DAP a faktura, která by měla sloužit jako daňový doklad, je vystavena již v okamžiku předání zboží přepravci, jelikož je zasílána společně se zbožím.
|
Tweety od uživatele @SP_Audit |
Zástupci GFŘ ve svém stanovisku uvedli, že v případě vývozu zboží ve smyslu § 66 ZDPH je okamžik uskutečnění plnění datum, kdy zboží vystoupilo z území Evropské unie podle § 66 odst. 3 ZDPH, nicméně lze připustit v souladu se Směrnicí uvedení na daňový doklad jako okamžik uskutečnění plnění datum, kdy došlo k dodání zboží dle § 21 ZDPH. Na základě výše uvedeného připuštění obou okamžiků uskutečnění plnění musí daňový doklad vystavený podle § 28 ZDPH obsahovat jeden konkrétní den uskutečnění zdanitelného plnění.
Dále zástupci GFŘ připustili, že nelze sankcionovat postup, a to ani pokutou za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy, kdy plátce přizná osvobození od DPH při vývozu zboží v souladu s ustanovením § 63 odst. 2 ZDPH již v okamžiku dodání zboží kupujícímu. V takovém případě je ale nutné počítat se zvýšenou kontrolní aktivitou správce daně na základě jemu svěřených pravomocí podle § 11 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (mimo jiné, vyhledávací činnost a kontrolu plnění povinností daňových subjektů), neboť uvedeným způsobem bude docházet k nesouladu mezi údaji v daňovém tvrzení a v podpůrné evidenci (například evidence a záznamy o celních řízeních).
