SP Audit

Vybraným zbožím se přitom rozumí:

• a) obiloviny a technické plodiny, včetně olejnatých semen a cukrové řepy, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku 1005 (kukuřice), 1201 (sójové boby též drcené), 1205 (semena řepky nebo řepky olejky, též drcená), 1206 00 (slunečnicová semena, též drcená), 1207 50 (hořčičná semena), 1207 91 (maková semena), 1209 10 00 (semena cukrové řepy), nebo 1212 91 (cukrová řepa),
   
• b) kovy, včetně drahých kovů, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitole 71 a třídě XV, s výjimkou zboží, které je sice v kapitole 71 a třídě XV, ale je nařízením vlády č. 361/2014 Sb. negativně vymezeno vybranými kódy a kapitolami nomenklatury celního sazebníku nebo se jedná o zboží, které již podléhá režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92c zákona o DPH či zboží, na které se vztahuje zvláštní režim podle § 90 zákona o DPH.
   
• c) mobilní telefony, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku 8517 12 00 nebo 8517 18 00,
   
• d) integrované obvody, jako jsou mikroprocesory a centrální procesorové jednotky, uvedené pod kódem nomenklatury celního sazebníku 8542 31 a desky plošných spojů osazené těmito obvody, které jsou dodávány ve stavu před zabudováním do výrobků pro konečné uživatele,
   
• e)přenosná zařízení pro automatizované zpracování dat, která jsou uvedena pod kódy nomenklatury celního sazebníku 8471 30 00, jako jsou např. notebooky či tablety,
   
• f) videoherní konzole, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku 9504.

S účinností od 1. 1. 2016 se režim přenesení daňové povinnosti se podle § 92d zákona o DPH použije také při dodání nemovité věci plátci, pokud plátce, který nemovitou věc dodává, uplatní daň podle § 56 odst. 5 zákona o DPH (tj. plátce se rozhodne využít zákonnou možnost uplatnit daň při dodání nemovité věci jinému plátci, které by jinak bylo považováno za osvobozené plnění).

Podobně jako například v případech režimu přenesení daňové povinnosti u stavebních prací i nyní bude platit, že pokud ve sporných případech budou dodavatel a odběratel jednat ve shodě a uplatní režim přenesení daňové povinnosti v rozsahu všech zákonem definovaných povinností, bude aplikována právní fikce, že dané plnění režimu přenesení daňové povinnosti podléhá (§ 92f odst. 2 zákona o DPH). Určení, zda se obecně při poskytnutí určitého zdanitelného plnění použije režim přenesení daňové povinnosti nebo ne, je rovněž předmětem závazného posouzení (§ 92h zákona o DPH).

Pro situace, kdy je přijata zálohová platba před uskutečněním zdanitelného plnění (a zároveň před účinností režimu přenesení daňové povinnosti pro určitý typ plnění), ze které vznikla povinnost přiznat daň, přičemž k uskutečnění daného zdanitelného plnění dojde až po zavedení tohoto režimu, se v souvislosti s rozšířením režimu na nové typy plnění zavádí s účinností od 1. 1. 2015 pravidlo (§ 92a odst. 7 zákona o DPH), podle kterého se nebude v dané situaci aplikovat režim přenesení daňové povinnosti zpětně na již přiznanou daň z přijaté zálohové platby. Pro tyto případy je základem daně  rozdíl mezi celkovou úplatou za dané zdanitelné plnění bez daně a součtem částek zálohových plateb přijatých před zavedením režimu přenesení daňové povinnosti, snížených o daň přiznanou z těchto zálohových plateb.

Pro stanovení celkové částky základu daně při dodání vybraného zboží (limit 100 000 Kč, při jehož překročení se aplikuje režim přenesení daňové povinnosti) může být určující celková částka základu daně uvedená na daňovém dokladu za zdanitelné plnění, a to v souhrnu za veškeré dodávané zboží splňující definici vybraného zboží (zboží uvedené v bodě1.pod písm. a) až f)). Pokud nastane situace, kdy bude na jednom daňovém dokladu uvedeno více druhů vybraného zboží (spadajícího věcně pod více různých písm. a) až f)), budou se základy daně těchto různých druhů zboží pro určení hodnoty limitu sčítat.

V případě opravy základu daně u plnění, u kterého byl aplikován režim přenesení daňové povinnosti, protože byl překročen limit 100 000 Kč, a následně nastanou takové skutečnosti, které vedou ke zvýšení nebo snížení původního základu daně, musí být na opravu aplikován režim přenesení daňové povinnosti bez ohledu na výši prováděné opravy.

Pokud plátce dodal vybrané zboží v běžném režimu (základ daně za toto zboží za zdanitelné plnění nepřekročil stanovený limit a plátce uplatnil DPH na výstupu) a následně nastanou skutečnosti, které vedou k opravě základu daně, čímž dojde ke zvýšení původního základu daně, uplatněný běžný režim původního plnění se již zpětně neopravuje. Zároveň je ale nutno za účelem řádného zdanění samotné opravy daně ve správném režimu prověřit celkovou hodnotu základu daně po navýšení. Pokud tato celková hodnota základu daně (s promítnutím všech oprav) přesáhne hodnotu 100 000 Kč, bude se tato oprava základu, při které dojde k překročení limitu a všechny následující, považovat za plnění, na které se režim přenesení daňové povinnosti uplatňuje.

V případě uplatnění množstevních bonusů nebo jiných slev, které se vztahují k většímu množství samostatných transakcí, přičemž půjde o situaci, kdy hodnota některých z nich přesáhla stanovený limit a hodnota ostatních nikoli, lze v odůvodněných případech (např. vzhledem k charakteru zboží nelze určit, zda se sleva vztahuje na dodávku v režimu přenesení daňové povinnosti nebo dodávku v běžném režimu) využít pro určení způsobu opravy základu daně vzájemnou dohodu mezi dodavatelem a odběratelem, na základě které obě strany shodně opravu vztáhnou buď k dodání v běžném režimu, nebo k dodání v režimu přenesení daňové povinnosti.

Článek vyšel v dubnovém bulletinu SP Audit 03/2015 (pdf)

Přečtěte si i další články z tohoto vydání:

1. Bude trestná už příprava krácení daně?
2. Rozšířená režimu přenesení daňové povinnosti na vybraná plnění 
3. Ke zvláštnímu režimu jednoho správního místa (MOSS) 

Seznam všech bulletinů ZDE