SP Audit

• omezení možnosti rozhodnutí o uplatňování daně u nájmu nemovité věci
  

Dosavadní ustanovení § 56a odst. 3 zákona o dani z přidané hodnoty doposud umožňovalo, aby se plátce rozhodl, že u nájmu jakékoliv nemovité věci jiným plátcům pro uskutečňování jejich ekonomických činností uplatní daň. Z důvodu zneužívání tohoto ustanovení ve vazbě na možnost uplatnění odpočtu daně se nově navrhuje změna, podle které je omezena tato volba v případech, kdy předmětem nájmu pro jiného plátce jsou stavby, části staveb, jednotky, právo stavby a pozemek, jejichž součástí jsou plně nebo převážně prostory, které jsou určeny pro trvalé bydlení. Účinnost tohoto ustanovení je posunuta k 1. lednu 2021.

• rozšíření možnosti uplatnění nároku na odpočet daně při registraci plátce
  

Cílem navrhované úpravy je umožnit osobě povinné k dani uplatnit nárok na odpočet daně u dlouhodobého majetku pořizovaného v období 5 let přede dnem, kdy se osoba povinná k dani stala plátcem. První podmínkou pro využití tohoto ustanovení je, že přijatá zdanitelná plnění (dílčí plnění) jsou součástí pořizované investice (dlouhodobého majetku) do doby, než byl tento dlouhodobý majetek uveden do užívání. Další podmínkou je, že v období 12 po sobě jdoucích měsíců před tím, než se osoba povinná k dani stala plátcem, byl uveden tento dlouhodobý majetek do užívání (musí být provozuschopné a musí splňovat bezpečnostní, ekologické, hygienické, požární, příp. jiné předpisy).
o rozšíření povinnosti snížení nároku na odpočet při zrušení registrace
Pokud si plátce pořídí v období zahrnujícím část kalendářního měsíce, ve kterém byla zrušena registrace, a bezprostředně tomu předcházejících 11 po sobě jdoucích kalendářních měsíců majetek, u kterého uplatní nárok na odpočet daně, a tento majetek je ke dni zrušení registrace jeho obchodním majetkem, bude povinen vrátit 1/12 z celkové výše uplatněného nároku na odpočet daně za každý celý kalendářní měsíc, za který tento majetek nebyl v uvedeném období obchodním majetkem plátce.

• úprava institutu opravy výše daně v případě pohledávky za dlužníkem v insolvenci
  

- stávající úprava v § 44 je nahrazena novými ustanoveními (§ 46 a násl.), která v návaznosti na judikaturu Soudního dvora Evropské unie rozšiřuje tituly, na základě kterých může být základ daně opraven

- oprava základu daně v případě reorganizace je v návaznosti na judikaturu podřazena pod úpravu základu daně podle § 42

• stanovení podrobnějších pravidel pro výpočet nároku na odpočet daně v částečné / poměrné výši
  
• úprava osvobození od daně při dodání lidské krve a jejích složek
  
• úprava pojmů úplata a ekonomická činnost
  
• rozšíření pojmu dotace k ceně
  

Cílem navrhované úpravy je uvést právní stav do souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora Evropské unie ve věci nahlížení na problematiku úplaty. Stávající definice dotace k ceně tomuto vývoji v některých případech již méně přesně odpovídá. Definice dotace k ceně zahrnuje veškeré příspěvky a dotace ze zdrojů z veřejných prostředků (tj. může jít například o prostředky poskytované ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných celků, státních fondů, z grantů přidělených podle zvláštního zákona, z rozpočtu cizích státu, z grantů Evropské unie či z jiných obdobných programů), které jsou přímo vázány na poskytnutá plnění a vylučuje tak z úplaty ty dotace, kde uvedená vazba neexistuje. Mezi dotací k ceně a předmětným plněním musí existovat přímá vazba a zároveň tato dotace k ceně musí mít přímý vliv na cenu pro zákazníka. Dotace k ceně může zcela nebo z části pokrýt cenu, případně náklady, pokud je jimi ovlivněna cena konkrétního poskytnutého plnění (vyplývá rovněž z judikatury Soudního dvora Evropské unie – C-184/00 Office des produits wallons). Není rozhodné, zda předmětná dotace k ceně je právně nazývána dotací, příspěvkem, platbou apod., ale důležité je, zda daná úhrada z veřejného rozpočtu naplňuje příslušné znaky požadované na dotaci k ceně, resp. na úplatu. Účinnost tohoto ustanovení je posunuta k 1. lednu 2021 z důvodu možnosti plátců, kteří svou ekonomickou činnost plně nebo částečně realizují z příjmů z veřejného rozpočtu a postupují dle současné právní úpravy a výkladových stanovisek, se připravit na tuto změnu. Zároveň bude v předstihu zpracována i nová metodika Generálního finančního ředitelství, která rovněž umožní na změnu vhodně plátcům reagovat.

• úprava pokut v souvislosti s kontrolním hlášením
  

Zavedení lhůty 6 měsíců pro vydání platebního výměru na pokutu vzniklou ze zákona a přechodné ustanovení, na jehož základě se tato lhůta uplatní i zpětně na již vzniklé pokuty.

Navrhovaná novela zákona o DPH má dělenou účinnost: většina změn je navrhována s účinností od 1. ledna 2019, některá až od 1. ledna 2021.

Bulletin SP Audit 02/2018 (pdf) (říjen 2018)