Pro Vaše správná rozhodnutí nabízíme
AuditDaňové poradenstvíDue diligenceÚčetní standardyÚčetnictvíIFRSPodnikové kombinaceLikvidace společnostíPřečtěte si
BulletinPraktické odkazyDaňový kalendář 2024PublikaceK aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti při dodání zboží nebo poskytnutí služby
|
Na webu finanční správy byly zveřejněny konkrétní výklady některých situací, jež mohou v praxi vznikat při aplikaci § 92f zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, tj. při posuzování režimu přenesení daňové povinnosti při dodání zboží nebo poskytnutí služby uvedených v příloze č. 6 zákona.
Ze zveřejněných informací vybíráme: Při posuzování dosažení finanční hranice pro zahrnutí režimu přenesení daňové povinnosti je nutné zohledňovat i vedlejší plnění, související s uskutečněním plnění hlavního (tj. např. dopravu, balné apod.). Základ daně zahrnuje podle §36 odst. 3 písm. c) zákona o DPH i vedlejší výdaje, které jsou účtovány osobě, pro kterou je uskutečňováno zdanitelné plnění, při jeho uskutečnění. Za vedlejší výdaje se přitom považují zejména náklady na balení, přepravu, pojištění a provize. Vedlejší výdaje, které jsou fakturovány společně v přímé souvislosti s uskutečněným zdanitelným plněním, vstupují do základu daně a při splnění ostatních podmínek se na celé plnění uplatní režim přenesení daňové povinnosti. Pokud tedy například při dodání surových či polozpracovaných kovů celková výše takto stanoveného základu daně uvedeného na jednom daňovém dokladu (včetně vedlejších výdajů) překročí částku 100.000,- Kč, uplatní se režim přenesení daňové povinnosti (i když hodnota základu daně vybraného zboží samotný limit nepřevýší). |
Tweety od uživatele @SP_Audit |
Pokud jsou uskutečňována samostatná zdanitelná plnění během jednoho dne (například samostatné dodávky z několika provozoven jedné společnosti), lze považovat každé jednotlivé dodání zboží za samostatné zdanitelné plnění, i když jsou tyto dodávky uskutečněny v jednom dni. V souladu se zněním § 2 odst. 2 nařízení vlády je nutné posuzovat samostatně výši základu daně u každého samostatného zdanitelného plnění. Není tedy možné sečíst (resp. postupně načítat) základy daně jednotlivých zdanitelných plnění uskutečněných (uskutečňovaných) v jednom dni a následně podle výsledného (průběžného) součtu za tato dodání uplatnit či neuplatnit režim přenesení daňové povinnosti (popř. opravit běžný režim na režim přenesení daňové povinnosti) podle toho, zda limitu takovýchto dodávek vůči stejnému zákazníkovi byl či nebyl překročen.
Naproti tomu, při naplnění zákonné definice opakovaných plnění vystaví dodavatel (stejně jako u jiných plnění) jeden daňový doklad za všechny dodávky uskutečněné ve zdaňovacím období. Dodávky se považují za jedno zdanitelné plnění s jedním datem uskutečnění zdanitelného plnění (např. poslední den měsíce). Základy daně jednotlivých dodávek uskutečněných v průběhu měsíce se pro účely stanovení limitu 100.000,- Kč budou sčítat.
Pokud je vystaven daňový doklad zahrnující více druhů zboží, které podléhá odlišnému daňovému režimu, je třeba posuzovat způsob uplatnění DPH u každého zboží samostatně. Na základě vyhodnocení všech konkrétních podmínek, za nichž je daný případ realizován, se dodavatel může rozhodnout, zda bude fakturovat jednotlivá plnění s rozdílnými daňovými režimy na jednom daňovém dokladu, nebo zda vystaví samostatný daňový doklad podle toho, v jakém režimu jsou tato plnění uskutečňována.
Pokud byl původní daňový doklad vystaven na částku převyšující limit 100.000,- Kč v režimu přenesení daňové povinnosti dle § 92f zákona o DPH a na základě smluvních vztahů bylo později při včasné platbě přiznáno skonto z této fakturace, pak i související oprava základu daně podléhá režimu přenesení daňové povinnosti (viz také část 4.4 Oprava základu daně -Informace GFŘ k aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti na vybraná plnění v letech 2015 a 2016). Protože ale v případě poskytnutí dodatečného skonta nelze do výpisu z evidence pro daňové účely uvést údaj o rozsahu plnění, lze do výpisu uvést tuto opravu ceny s nulovou hodnotou, tj. u rozsahu plnění bude uvedena hodnota „0“. Dodavatel s odběratelem by měli přistupovat k podání nového výpisu shodně.
Článek vyšel v srpnovém bulletinu SP Audit 06/2015 (pdf)
Přečtěte si i další články z tohoto vydání:
1. Dobrovolná registrace k DPH se komplikuje
2. Prokázání přijetí zdanitelného plnění od konkrétního dodavatele
3. Zahájení daňové kontroly v rozporu se zákonem
4. K aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti při dodání zboží nebo poskytnutí služby
