Pro Vaše správná rozhodnutí nabízíme
AuditDaňové poradenstvíDue diligenceÚčetní standardyÚčetnictvíIFRSPodnikové kombinaceLikvidace společnostíPřečtěte si
BulletinPraktické odkazyDaňový kalendář 2024PublikaceDaňové kontroly odpočtů na výzkum a vývoj
|
Na základě našich praktických zkušeností Vás chceme upozornit na stále častější kontroly finančních úřadů, zaměřené na uplatňování odpočtu na podporu výzkumu a vývoje dle § 34 a následujících zákona o daních z příjmů. Kontroly jsou přitom velmi často zaměřeny jak na faktickou stránku projektu výzkumu a vývoje (zejména z pohledu posouzení tzv. prvku novosti), tak i na formální náležitostí dokumentace celého projektu. Pravidla pro uplatnění odečtu zakotvil zákonodárce nejprve do § 34 zákona o daních z příjmů, později se tuto problematiku snažil podrobněji upravit v nově vkládaných ustanoveních § 34a až 34e a prostřednictvím pokynu řady D (pokyn GFŘ D-288 k jednotnému postupu při uplatňování ustanovení §34 odst. 4 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů). Na základě § 34e může rovněž daňový poplatník požádat o závazné posouzení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu. Tato žádost podléhá správnímu poplatku ve výši 10.000 Kč. Jak uvedly Hospodářské noviny, stát chce vybrat co nejvíc na daních a jeho snaha doléhá i na firmy, které praktikují výzkum a experimentální vývoj. Ze státní podpory, jež má přispět ke konkurenceschopnosti podniků, se stává daňová past. Úředníci bez znalosti věci zpochybňují, že vývojáři přišli s něčím novým. V poslední době si k tomu našli nový bič − podnikatele pronásledují kvůli malicherným formálním nedostatkům. Firmy pak musí doplatit daň z příjmu, kterou si odečetly na výzkum, plus penále a úroky z prodlení. Z vlastní zkušenosti víme, že mnoho firem na základě této zkušenosti zvažuje, zda bude nadále odpočtu na podporu výzkumu a vývoje využívat, případně již na snahu o jeho uplatnění rezignovaly zcela. |
Tweety od uživatele @SP_Audit |
V praxi už existuje několik judikátů v této záležitosti. Nejznámější z nich je zřejmě rozhodnutí NSS č. 10 Afs 24/2014-119 ze dne 11. 6. 2015, kde bylo konstatováno, že správce daně zpravidla nedisponuje dostatečnými technickými znalostmi k posouzení důkazních prostředků technické povahy navržených za účelem prokázání přítomnosti ocenitelného prvku novosti a technické nejistoty u přezkoumávaných projektů výzkumu a vývoje. Jsou-li tyto důkazy pro věc relevantní, je povinen ustanovit znalce dle § 95 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu.
Naproti tomu, v rozhodnutí NSS č. 6 Afs 60/2014-56 ze dne 26. 8. 2014 Nejvyšší správní soud přisvědčil v otázce týkající se formálních náležitostí projektu správci daně, když konstatoval, že Nejvyššímu správnímu soudu proto nezbývá než přisvědčit krajskému soudu, že stěžovatelkou předložené projekty výzkumu a vývoje neobsahují veškeré náležitosti na ně kladené ustanovením § 34 odst. 5 ZDP. V takovém případě pak nebylo vadou řízení, že krajský soud již nepřezkoumával věcně závěry správce daně v tom směru, zda projekty výzkumu a vývoje skutečně odpovídají materiální definici vývoje a výzkumu v § 2 zákona o podpoře výzkumu.
Nezbývá proto než doporučit věnovat maximum pozornosti jak problematice samotného vymezení projektu výzkumu a vývoje (zejména z pohledu přítomnosti ocenitelného prvku novosti), tak i důsledně dbát na kvalitu formální dokumentace projektu, jeho vyhodnocení, jakož i veškerých souvisejících účetních záznamů a prvotních dokladů.
Částečným vodítkem může být i nově zveřejněná Informace k projektu výzkumu a vývoje jako nezbytné podmínce pro uplatnění odpočtu na podporu výzkumu a vývoje dle § 34 odst. 4 a 5 zákona o daních z příjmů, kterou na svých stránkách publikovala finanční správa dne 25. září 2017.
Bulletin SP Audit 04/2017 (pdf) (září 2017)
1. Základ daně z nabytí nemovitých věcí bez DPH
2. Daňové kontroly odpočtů na výzkum a vývoj
3. Kontroly „korunových“ dluhopisů
4. Country by Country Reporting (CbCR)
